Povídání o Qi

1. Podobné, a přece jiné

Když se odvolám na porovnání čínské a západní medicíny z minulého čísla, další důvod, pro který je čínská medicína tak pozoruhodná a krásná je ten, že je schopná rozlišovat mezi různými, třeba i jen mírně odlišnými, úrovněmi zdravotního stavu, a využít potom terapeutické techniky, které jsou pro tu-kterou konkrétní úroveň nejvíce vhodné.
Tato schopnost rozeznat různé typy „energetických vzorců“ při velmi podobném zdravotním stavu je nesmírně hodnotným pracovním nástrojem, protože léčba tak může být mnohem více cílená, a tím i přesná.
Například my na Západě považujeme běžné nachlazení za stav způsobený virem a všechna nachlazení proto léčíme podobně. V čínské medicíně může být běžné nachlazení děleno na několik typů v závislosti na vyvolávajících „vnějších patogenních energetických faktorech“ – Xie Qi, jako jsou vítr, chlad, horko, vlhkost a sucho… Pro každý z nich je typická jiná základní povaha, nejčastější „cíle“ v organizmu i způsob jejich chování. Právě podle toho je terapeut schopný vyvolávající příčinu poznat a cíleně ji řešit. Abychom byli schopni tímto způsobem uvažovat, musíme pochopit jeden z hlavních termínů čínské medicíny i filozofie vůbec, a to je Qi jako taková…

2. Chápání Qi

Čínský termín, který se používá k popisu různých typů energií v našem těle je Qi. Je při tom mnohem výstižnější a přesnější než vlastní slovo „energie“. Qi je velmi jemná vibrace, kterou lze cítit, ale nikoliv vidět, či změřit (i když z mé vlastní zkušenosti musím říct, že na akupunkturní jehle možno někdy tohle jemné proudění, chvění nebo vibrace pozorovat).
Nejranější zmínky o Qi z nápisů z doby Shang a Chou jsou spojeny s potravou a výživou. Ty asi předjímají životodárnou a oživující kvalitu, později spojovanou s Qi. Kolem poloviny čtvrtého století n.l. se už termín Qi používal k popisu základní látky v přírodě, která podporuje a současně naznačuje vitalitu v hmotném světě.

3. „Qi podobné záplavě“

Každé vzedmutí i pokles vody ve Žluté řece byly pro Číňany jak zdrojem života, tak příčinou obrovských katastrof. Samotná voda se tak stala analogií pro morální sílu, život a plynutí času, a vodní metafora tak formovala čínské lékařské pojetí lidského těla.
Stejně, jako je za jeden z prvních kroků k civilizovanému světu považováno ovládnutí a usměrnění zátopové vody, znamená i uvedení Qi do drah těla významnou etapu v ovládání lidského těla, pojímaném jako přírodní proces. Tak metafora vody pro Qi prostupuje i základní dílo, z kterého čínská medicína vychází, „Vnitřní kánon Žlutého císaře“, když klade na roveň přírodním vodním tokům Číny systém drah a koloběh Qi v lidském těle.

4. Analogie „vyrovnaného vodního toku“

Qi v těle koluje prakticky stejným způsobem jako voda. Dostatek Qi a její dobrý průtok jsou základními složkami dobrého zdraví. Pokud se vyskytne problém s množstvím, kvalitou, nebo průtokem Qi, vzniká nemoc: „vyrovnaný vodní tok“ tedy vyjadřuje dobré, normální množství vody protékající oblastí, kde nejsou na žádném místě záplavy ani sucha. Dalším faktorem je také „čistota vody“: voda, která je stojatá, nehybná, nebo neteče volně, se stává nečistou a má sklon vyvolávat problémy (tak jako v přírodě stojatá voda, která může mít za následek zvýšení množství řas a bakterií). Pro dobré zdraví oblasti je obecně důležité, aby vodní tok měl dostatečný objem a průtok čisté vody. Tak jako voda v potoce může být blokována velkým kmenem stromu, tak i Qi v těle může být rovněž blokována a její průtok tělem zadržen. Síla dopadu takových blokád se může lišit, od velmi jemného narušení energetického toku k velkému poškození. Ústředním bodem léčby je „podporovat dobrý průtok Qi“, což může být provedeno nejrůznějšími způsoby: od povzbuzení úrovně Qi (přítok vody do potoka) k odstranění „blokády“, která brání průtoku Qi. Způsoby jsou různé, cíl jediný: „Qi musí proudit…“

Aby nám bylo hezky teplo…

Zima se pořád nechce vzdát své vlády a „příslib jara“ je krásný, ale moc nezahřeje. To je příležitost pro použití moxy – látky připravené ze suchých rozdrcených lístků černobýlu, pelyňku (Artemisia argyi), čínsky Aiye.
Moxování (moxibuce) neboli požehování, je léčebná technika příbuzná s akupunkturou a někdy s ní i kombinovaná. Dnes se v tradiční čínské medicíně pálí předem připravené smotky moxy nebo kornoutky s touto bylinou nad akupunkturními body anebo bolestivými oblastmi těla. Zvláště je li vyvolávajícím faktorem bolestí chlad, působí moxa téměř zázračně. Na druhé straně, známé  je moxování 36. bodu na dráze žaludku, Zusanli, jako prostředku k „zachování zdraví a prodloužení života“.
V Centru tradiční čínské medicíny „Most ke zdraví“ vám můžeme nabídnout různé druhy pomůcek pro moxování: moxové „doutníky“ několika druhů, malé moxovací kuželíky, ale také moxovací krabičky na jednu nebo dvě moxy, které se výborně hodí především na použítí v oblasti beder, nebo zhášela na moxu.
Pozor: Moxování není samozřejmě vhodné pro každého a všechny druhy potíží. Především v případě, že je nemoc „horké povahy“ (horko v nadbytku nebo z nedostatku), moxa by se neměla používat. S vhodností moxování, jakožto i použitím moxy v různych indikacích, Vám rádi poradí naši zkušení terapeuti.

MUDr. Štefánia Ebenová, PhD.