Čínská versus západní medicína: Kdy a proč po nich sáhnout?

1. „Oficiální“ úvod

„Čínská medicína je komplexní systém péče o zdraví, který vychází z tradičního čínského vidění přírody, a jehož historie sahá zhruba 4–5000 let do minulosti. Během celé té dlouhé doby empirických zkušeností se neustále vyvíjí, zlepšuje své postupy a v posledních desetiletích je, podobně jako medicína západní, i vědecky ověřuje.“

 

2. Neoficiální úvod

Je zapotřebí hned na začátku říci, že tradiční čínská medicína, její filozofie, diagnostické metody i způsoby léčby jsou založené na velmi odlišných základech, než západní lékařská koncepce.
My, jako obyvatelé západního světa, jsme v něm vyrostli s jistým, z našeho hlediska více-méně jasným náhledem na to, jak vidíme svoje tělo a jak jej a jeho fungování vnímáme. Je samozřejmé, že největší zkušenosti máme se západní medicínou. V případě, že nás její pohled a stanovisko neuspokojuje, nebo jsme v jistém smyslu „zklamaní“,  hledáme jiné možné přístupy. Jsme ale „jablka spod jabloně“, to co se děje pod hrušní se nám může zdát složité, příliš odlišné, cizí, hůře uchopitelné a použitelné… Přesto nám však čínská medicína právě svým odlišným pohledem na věc může nabídnout nové znalosti, a především chápání skutečností.

 

3. „Jabloň versus hrušeň“: V čem je hlavní rozdíl?

Západní medicína je zaměřena na fyzickou stránku těla. V podobě, jaké ji dnes známe, vznikla v posledních sto letech, v souvislosti s pokrokem moderní vědy a technologií, díky nímž už dnes dosahuje až někde na submolekulární úroveň.
Čínská medicína se při pohledu na to samé lidské tělo zaměřuje na jeho rovnováhu, na energetický tok, tok Qi (čchi), která v něm proudí. Má dlouhou, a důležité je podotknout že více-méně souvislou historii, která pokrývá uvedených 4 až 5 000 let. Protože staří čínští lékaři neměli současnou technologii ke zkoumání tělesné stavby, snažili se objasnit fungování lidského těla z jiného, a to energetického pohledu. Proto například nepitvali, aby se poučili o vnitřních orgánech. Místo toho založili svoje teorie na funkcích, které mohli pozorovat, na propojenosti celého lidského organizmu, přítomnosti nedělitelných vnějších i vnitřních vazeb. Člověka vnímali vždy jako jednotný celek, mikrokosmos — zmenšeninu makrokosmu, který:

  • je složený ze stejné energetické substance — Qi,
  • platí v něm stejné zákonitosti založené na rovnováze mezi Yinem a Yangem a vzájemných interakcích pěti elementů, prvků, neboli hybatelů,
  • také podle teorie o třech silách — Nebi, Zemi a Člověku — platí: „člověk a nebesa se zemí si vzájemně rezonují,“ což vyjadřuje, jak hluboko je člověk do přírody zapuštěn, je její absolutní součástí.

Ano, je důležité pochopit rozdíl mezi těmito dvěma přístupy, je důležité vědět, co nám ten-který přístup může nabídnout. Ani jeden z nich přitom nelze pokládat za správný či špatný sám o sobě: Vše je nutné vidět v souvislosti s naším očekáváním. A taky výběr úhlu pohledu hraje velikou roli v tom, jak definujeme zdraví a naopak, jak se postavíme k nemoci.

 

4. Jak různě možno chápat zdraví…

Vzhledem k odlišnému úhlu pohledu na člověka, definuje západní a čínská medicína i stav zdraví a nemoci jiným způsobem.
Rovnováha je základní koncepcí západní i čínské medicíny: Západní medicína opět pohlíží na rovnováhu z fyzického aspektu, čínská medicína jako na rovnováhu energetickou.

Podle západního pohledu mluvíme o zdraví tehdy, když je zachována základní řada fyziologických a psychických funkcí člověka v porovnání s normou, vymezenou přesně danými hranicemi. Západní medicína proto nezasahuje, dokud nemoc nemá za následek fyzické poškození, které již lze nějakým způsobem změřit. Naopak čínská medicína definuje zdraví jako optimální rovnováhu energií v těle, a v porovnání se západní medicínou, zasahuje mnohem dříve – už když se objeví jemné známky energetické nerovnováhy, a pokouší se tak znovu nastolit rovnováhu dříve, než se objeví fyzické změny.
Aktuální příklad: Teď, když se ve zvýšené míře objevují infekce horních cest dýchacích, v případě, že vás to „postihne“ a objeví se únava, ztuhlost a bolestivost svalů a kloubů, bolesti hlavy, odpor k chladu, zimnice a třesavka, citlivost na vítr, „čínský lékař“ to definuje jako počáteční napadení organizmu větrným chladem nebo horkem a bude se snažit tuto Xie Qi (cizí, zvrácenou Qi) vypudit, a současně „zpevnit povrch“ (posílit obrannou energii organizmu – Wei Qi). Lékař západní medicíny zasáhne v okamžiku, kdy nastoupí horečka tím, že se jí bude snažit zvládnout pomocí antipyretik – léků snižujících teplotu. Signálem pro nasazení antibiotik pro něho potom bude zvýšení bílých krvinek – leukocytů, případně pozitivní výtěr z krku nebo nosu. Při včasné a správné léčbě čínskou medicínou ke zvýšení leukocytů, tj. plnému rozvinutí zánětu, vůbec nedojde.

 

5. Podle čeho vybírat?

Každý způsob popisu zdravotního stavu a léčby je pouze tak užitečný, nakolik dokáže člověku skutečně pomoci. Ne za všech okolností může být optimální jenom jeden přístup.
Například západní lékařský model je velmi účinný, pokud jde o významné fyzické poškození: Při infarktu západní medicína zasáhne medikamentózní léčbou, angioplastikou, případně i chirurgickým výkonem: našitím by-passu – „přemostěním“, aby umožnila přívod krve do srdečního svalu. Podobně při objevení se zhoubného nádoru – „rakoviny“, západní medicína umožní jeho chirurgické odstranění a následnou chemoterapií nebo „ozařováním“ se pokusí zlikvidovat případné zbylé rakovinné buňky. Čínská medicína dokáže zpozorovat mnohem jemnější známky energetické nerovnováhy, a pokusí se rovnováhu obnovit dříve, než dojde k poškození, proto také při diagnostice a léčbě využívá mnohem jemnějších technik.
Zajímavé je přirovnání západního lékaře k mechanikovi a čínského k zahradníkovi: mechanik se zaměřuje na opravu a výměnu poškozených součástí tehdy, když došlo k většímu selhání a mechanizmus přestává správně fungovat. Zahradník se snaží vyhnout se větším problémům na zahradě s pomocí dobrého prostředí a jeho kultivace, včetně výživy z půdy, slunce a vody.
Rozdílná koncepce obou pohledů tak způsobuje, že každý je jinak účinný v jiné oblasti a úžasná je na tom právě ta možnost volby!

 

6. Naše fascinace čínskou medicínou pro vás

Rozhodnout se správně ale může jenom ten, kdo je o různých možnostech dostatečně informován, a právě to jsme si vytyčili jako cíl našeho „seriálu“. Já a moji kolegové z Centra čínské medicíny „Most ke zdraví“ Vás v následujících měsících  postupně provedeme filozofickými základy, diagnostickými postupy, metodami léčby, které čínská medicína využívá, a především přehledem možností jejího použití vámi, našimi potencionálními klienty.
Součástí našeho vyprávění budou také jednoduché rady, které vám mohou pomoci nejen při zdravotních potížích, ale které vám také mile zpříjemní život. Dnes je to povídání o kustovnicovém nápoji, který si například můžete vychutnat při čtení vašeho oblíbeného časopisu…
Nashledanou příští měsíc!

MUDr. Štefánia Ebenová, PhD. se spolupracovníky
Most ke zdraví, Centrum tradiční čínské medicíny